Náš příběh

...aneb jak to všechno začalo

Osobně jsme se potkaly už v r. 2015 a zjistily, že sdílíme jednu velkou vášeň - skryté souvislosti jizev a zázraky, které se dějí, když jim dáme náležitou pozornost.

O dva roky později nás oslovila kamarádka, která dokončovala výcvik po-porodních dul s prosbou, abychom pro tuto skupinu zorganizovaly živý seminář a předaly své zkušenosti.
Naše vzájemné sladění a dokonalá kombinace toho, jak každá uchopujeme problematiku jizev odjinud, nás nadchla natolik, že jsme hned po semináři, v červnu 2017 začaly natáčet svá první videa.

Nyní, díky tomuto projektu, se nám plní společný sen - toto důležité téma šířit do světa.

Naše nadšení pro tuto tématiku však vzniklo mnohem dříve, jak jinak než díky našim osobním a životním zkušenostem

Hanka ve svém mládí prodělala operaci v oblasti hrudního koše, která přinesla malé jizvičky, ale velké problémy - velkou bolestivost, omezení pohybu, léky na astma... Profesor, který jí tehdy, po dvou letech trápení, pomohl péčí o tyto jizvy, prohloubil její zapálení při studiu fyzioterapie.

Později, po porodu svého syna, i když jizvu po nástřihu hráze fyzicky ošetřovala, stále v intimní zóně necítila takový pocit klidu a pohody, jaký znala dříve. Díky péči, kterou jí zprostředkovala Silvie, se opět navrátila k plnohodnotnému životu i potěšení v intimní oblasti.

Silvi, ač sama neměla žádné fyzické jizvy, měla ve své profesní praxi sexological bodyworkera velké úspěchy a při péči o poporodní zranění zažila mnoho zázraků.

Až po mnoha letech po porodu své dcery si uvědomila, jak velké emoční trauma prožívala a jak toto všechno, co se v tomto období odehrávalo, otevíralo staré rány ještě z období dětství. Její vlastní zranění nebyl porod samotný, ale období šestinedělí, které pro ní bylo peklo.

Po 4 letech trápení jí pomohl až přístup Somatic experiencing® - práce s tělem a traumatem podle Petera Levina, který naplno proměnil její profesní a také životní přístup. 

Naše emoční zranění nejsou vidět, to ale neznamená, že neexistují.

Naše jizvy nám přinesly to největší učení a i když každá kráčejíc jinou cestou, došly jsme na naší osobní i profesní cestě ke stejnému poznání.

 

To hlavní, co potřebujeme, abychom se mohli vrátit zpět do zdraví a radosti, je:

  • ❀ pozornost, čas a bezpečí,
  • ❀ láskyplné naslouchání, místo kritického hodnocení a
  • ❀ jemný, respektující a pečující přístup a zacházení.